překlad: rybka

Rolling Stone položil šest otázek Gerardu Wayovi, zpěvákovi My Chemical Romance, tvůrci komiksu a hrdému rodákovi z New Jersey. Vyznal se nám ke své lásce k Johance z Arku, chobotnicím a Ziggy Stardustovi (a hovořil s námi o tom, jaké to je být pošahaný).

Jakou věc hodnou rockové hvězdy jsi naposled udělal?
G: "To těžko říct, já nic takovýho nedělám. Jednou jsem vešel do klubu v Kanadě se slunečníma brýlema. Myslel jsem, jak to bude hrozně cool, ale ve skutečnosti to byl pěkně blbej tah."
Jaký jsi měl ve čtrnácti oblíbený album?
G: "Live After Death od Iron Maiden. Jednoduchá otázka. Tuhle desku jsem poslouchal snad pět let v kuse. Byla jedním z důvodů, proč jsem chtěl stát na jevišti."
Jak rád trávíš volný chvíle na turné?
G: "Píšu svůj komiks, což je neskutečná zábava. A taky se chystám udělat pár skutečných kreseb Johanky z Arku a chobotnic. Johanka z Arku je má oblíbená historicko-legendární-blabla osobnost. Předně je to dětinská, opuštěná dívka v brnění na bílým koni, což je hustý. Vždycky mě k ní něco přitahovalo, protože byla ochotná zemřít pro to, v co věřila. Pravděpodobně byla šílená, něco jako dotknutá rukou boží, a já v tyhle sračky věřím. Fakt v takový věci věřím. Věřím, že se to může stát komukoliv z nás. Třeba když jsme začínali s kapelou, měli jsme takový období, kdy jsme jakoby pili kalich hořkosti, byli zpocený, poplivaný, potřísněný krví a tak. A já jsem to cítil. Víte, co myslím? Na jevišti jsem blábolil nesmysly, mluvil jsem o plamenech, co šlehají ze skříně, a očisťují svět od zla a takovýhle kecy. Byl jsem pošahanej. A když se vám tohle stane, tak by si podle mě měl člověk po zbytek života připomínat, jaký to bylo a nechat tomu volnej průběh. Protože to nepotrvá věčně, jednou umřeš. Jako Johanka z Arku. Takže mám rád Johanku z Arku. A taky mám rád chobotnice. Vážně, ty jejich tvary, ta odpornost, přísavky, to, že žijí v oceánu. Jsem fanouškem Hellboye, takže kreslím hodně chobotnic."
Která známá osobnost, kterou jsi potkal, na tebe nejvíc zapůsobila?
G: "Johnny Marr. Potkal jsem ho na festivalu v Norsku. Přišel za mnou, abych mu něco podepsal pro dceru. Bavili jsme se o Portlandu, protože on tam bydlí a já dost uvažuju o tom, že bych se tam usadil."
Jaký tři desky ti teď hrajou nejčastěji?
G: "LostAlone - Say No to the World. Je to mladá tříčlenná kapela z Nottinghamu. Je to úžasná deska, jakých moc není. Je to rocková kapela ale mají neobvyklej sound. Je to svěží, až je mi z toho úzko. Už dlouho jsem neslyšel nic, po čem bych se cítil takhle.
David Bowie - The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders From Mars. Tohle album poslouchám pořád, ale poslední dobou si ho přehrávám obráceně. Tohle je deska, kterou bych si vzal na opuštěnej ostrov.
Mew - Frengers. Je to jejich předposlední album a je fakt skvělý. Řadím je k mým oblíbeným novým kapelám."
Kdy myslíš, že nastane čas odejít?
G: "Až budu uvnitř cítit, že už to není mimořádný. Nebo až ztratíme smysl pro originalitu. Jakmile pocítíme, že už to nejsme my, odejdeme."


zdroj: Rolling Stone Magazine


<-- zpět