překlad: rybka

Gerard Way říká, že byl před několika lety chodící mrtvolou, ztrápený závislostí na kokainu a alkoholu, která stydlivému klukovi pomohla čelit veřejnosti. Jeho problémy byly očividné a během turné po Japonsku v roce 2004 vážně onemocněl. Zpěvák My Chemical Romance se ale těchto zvyků zbavil, oživil newjerseyský kvintet a natočil s ním jednu z nejlepších rockových desek roku 2006, The Black Parade. Tohle koncepční album využívá coby inspiraci The Wall, Sgt. Peppera a Night at the Opera od Queen. Vše pod dohledem producenta Roba Cavalla (stojí i za albem Green Day American Idiot). MCR zalezli do strašidelného kláštera v Los Angeles, aby vytvořili zvrácené, heroické a koncepční album plné naděje o pacientu s rakovinou, který v sobě poté, co nahlédne smrti do očí, nalézá vůli žít a milovat. Živá vystoupení MCR se podobají efektním operetám, kdy Way (obarvil si vlasy na blond, aby vypadal mrtvolně) a jeho spoluhráči oblékají černé pochodové úbory. "Tolik jsem se bál, že udělám něco, co není dostatečně mimořádný, co nenaplní osud. Říkal jsem si ´Celý můj život směřoval právě k tomuhle bodu, budu mít ještě co říct?´. Když teď hraju ty songy každej den, mám pocit vítězství.".

Jak ses dostal k nápadu udělat novou desku o přehlídce?
G: "Mám opravdu silnou vzpomínku na to, jak mě a Mikeyho táta brával na přehlídku. Vybavuju si velký nafukovací balóny - i ty v podobě postaviček z kreslených filmů - byly velkolepý. Neřekl bych, že je to moje nejšťastnější vzpomínka, ale na přehlídce je něco osvětovýho a právě proto to zafungovalo jako perfektní prostředek. Může představovat pohřební procesí, Svátek mrtvých nebo oslavu. Pro hrdinu alba je přehlídka tím, čím chce, aby smrt byla. "
Na The Black Parade je i černý humor. Kde se u tebe vzal ten temný smysl pro humor?
G: "Asi za to můžou britský komedie. I v tomhle mě babička hodně ovlivnila - sledovala veřejnou televizi a BBC, seriály jako Are you being served? nebo Hotýlek. A Monty Pythony - jsem velkým fanouškem Terryho Gilliama. On ovlivnil estetiku téhle desky."
Tak mě napadá, ty obleky, které nosíte na jevišti, musí hrozně smrdět.
G: "Je to podivný, ale nesmrdí. Celý je propotíme, ale oni ten pot nezadržují, ani na nich není vidět, že se potíte. Byly doby, kdy jsme v nich odehráli i dva týdny a nesmrděly."
Proč jste si pro cameo v songu "Mama" vybrali právě Lizu Minelli?
G: "Chtěli jsme někoho, kdo má v sobě hodně síly, ale i smutku. Někoho, kdo je tak trochu sám outsiderem a čelil spoustě těžkostí - možná i výsměchu - a přesto někoho hodně talentovanýho, kdo svým hlasem zastíní všechny pozitivní i negativní věci, který o něm kdy kdo řekl."
Ještě pořád nemáš domov?
G: "Když jsme na turné. Momentálně bydlím po hotelích nebo na gauči u rodičů. Líbila se mi atmosféra v Kalifornii. Mám rád tamější uměleckou komunitu i ty divný návrhářský obchody. Časem, až naše životy zpomalí, bych tam rád jel. Ale teď chci být v New Jersey s kapelou. Tvrdě pracujeme, takže chci zůstat s nima."
Za co utrácíš peníze?
G: "Ani za nic, vážně. Koupil jsem si počítač a příležitostně si kupuju DVD se sci-fi seriály z šedesátých let, jako například The Twilight Zone nebo původní Star Trek. Taky mám rád Planetu opic."
Pokud by album The Black Parade ovlivnilo nějaké kulturní nebo hudební hnutí, jaké bys chtěl, aby bylo?
G: "Nechci, aby se lidi báli žít. Právě v tom vidím ten jejich největší strach. Chci, aby se lidi vyjadřovali tak, jak sami chtějí. Pokud to znamená, že se oblíknou do ženských šatů, proč ne. Jsem zásadně proti netoleranci, rasismu a sexismu. Lidem se pořád nadává do "teploušů". Setkávám se s tím, že je se ženami zacházeno jako s podřadnýma bytostma, dokonce i v punk rocku. A pokud se to děje tady, děje se to všude. Jsem pro toleranci."
Bylo hodně těžké zůstat během Warped Tour střízlivý?
G: "Bylo to nejtěžší turné na světě. Mám ho rád, bylo úžasný, ale probíhalo v době, kdy jsem se snažil zůstat čistej. Tam ale ujdete pár kroků a už na vás někdo mává flaškou. Po celou dobu jsem proto zůstával v autobuse, což bylo smutný."
Které jméno na seznamu hostů My Chem tě nejvíc dostalo?
G: "Billy Corgan. Nakonec se sice na vystoupení nedostavil, ale fakt mě to dostalo - právě kvůli lidem, jako je on, chci něco dokázat. Siamese Dream je deska, kterou jsem snad poslouchal nejčastěji. Právě díky ní jsem překonal svůj první vztah, kdy jsem dostal kopačky. Jednou v noci jsem byl skleslej, tak jsem šel na hřiště, který bylo za domem mých rodičů, a prostě jsem si lehl do zákopu, poslouchal ji a usnul. Když pak jeli Pumpkins turné k albu Mellon Collie and the Infinite Sadness, Mikey mě vzal na jejich show v Madison Square Garden."
Vzal tě tam tvůj mladší bráška?
G: "Jo! Já je fakt žral, ale byl jsem spíš poustevník. Zato Mikey byl jejich oddanej fanoušek, kterej je následoval po celým východním pobřeží. Měl lístky na každou show."
Kde na to bral peníze?
G: (směje se) "Neměl bych to říkat, ale Mikey pašoval Disneyho filmy, co vyšly jenom , například, na  Filipínách - filmy jako Song of the South nebo The Black Cauldron - prodával je na eBay. Pak k nám domů přišel soukromej detektiv a načapal ho. Ale do vězení nešel, bylo mu totiž patnáct!"

zdroj: Rolling Stone Magazine


<-- zpět