author: Bárný

My chemical romance. Po vyslovení těchto tří slov se téměř každému z nás vybaví pětičlenná hudební skupina z New Jersey, která poslední dobou ovládá nejen naše hitparády, čímž si jistě získává čím dál více příznivců, kteří se již několik měsíců těšili na velice očekávaný pražský koncert.
Konečně nastal den D. Neděle, 3. 6. 2007, Prahou se proháněly skupinky černě (nebo jinak stylově) oděných fanoušků mířících na Black Parade Tour. Už od brzkého rána stály před t-Mobile arénou skupinky nedočkavých vytrvalců a schovávaly se před deštěm. Někteří navazovali nové kontakty s lidmi se stejným hudebním stylem, jiní nedočkavě pouštěli hudbu My chemical romance či Billy Talent ze svých mobilních přístrojů.
Několikrát za tento den propuklo davové šílenství ještě před začátkem koncertu, kdy nadšení fanoušci a fanynky běhali pro podpisy na místa, kde se (někdy bohužel pro fanoušky jen "údajně") vyskytoval některý ze členů skupiny. Už dvě a půl hodiny před otevřením vstupů se neustále rostoucí dav postavil ke všem dveřím a při jejich otevření nechybělo málo k proražení "ochranky" u vstupu.
Konečně, po prohledání kapes a "příručních zavazadel", se všichni dostali na místo, kde byla již nachystaná scéna pro předskokany - také očekávané - Billy Talent. Pro všechny, kteří se rozhodli stát, a to co nejblíže k pódiu, se prvních několik desítek minut stalo bojem o udržení na vlastních nohou, pro některé snad i bojem o život. Nemálo prvních řad se totiž stalo místem, kde se na sebe tiskly stovky, možná tisíce lidí a téměř každý se snažil dostat dopředu. Pár nebezpečných záchvěvů tohoto nadšeného davu ovšem upozornil jeden z pořadatelů vzkazem od My chemical romance, že pokud se k sobě všichni nezačnou chovat lépe a nepřestanou se tlačit, skupina nevystoupí. Druhé varování tohoto typu naštěstí "uklidnilo" i ty nejvíce rozjařené a atmosféra v aréně se mírně zklidnila.
To ovšem netrvalo dlouho, jakmile nastoupili Billy Talent, dav začal opět vřít, ale tentokrát rytmem hudby. Všichni dávali najevo své uznání zvednutými pažemi a rytmickým skákáním a většina fanoušků si zpívala společně se skupinou.
Frontman skupiny Billy Talent - Benjamin Kowalewicz nezapoměl potvrdit, že české dívky jsou velice krásné (čímž si jistě získal srdce mnohých z nich :)) a také nezapoměl připomenout že pan G. W. Bush nevěří v mír (zdalipak věděl, že americký prezident byl v tu chvíli ve stejné zemi, jako on :)). Na pódiu to všichni členové této punk-rockové skupiny pořádně "rozbalili" a dokonale rozproudili krev všem fanouškům, čekajícím na vystoupení My chemical romance.
Červené plátno se spustilo k zemi a za ním se vynořila černá plachta s nápisem My chemical romance. Ruce davu opět vystřelily, světla zhasla a po krátkém tichu se na scéně objevil zlatý hřeb večera - zpěvák My chemical romance Gerard A. Way i se svými "kolegy" (jeho bratr - baskytarista Michael J. Way byl vystřídám kytarovým technikem Mattem Cortezem, což ovšem na hudebním podání nic nezměnilo). Tisíce lidí začali skandovat, jásat a zdravit své hudební vzory. Při prvních tónech písničky Dead, která celý koncert odstartovala, se všichni naplno pustili do zpěvu, do skoků a dalších způsobů užívání si těchto tónů. i když po první písničce byli všichni unavení, vykřičení a z poskakování jim přestávaly spolehlivě sloužit vlastní končetiny, nic je neodradilo od toho, aby v povzbuzování všech členů MCR pokračovali.
A svůj úkol jistě plnili na jedničku, protože Gerard Way nejednou oznámil, že se mu v Praze líbí a že zdejší publikum je jedno z nejlepších, před jakým kdy stál. Díky tomu jistě všichni podávali ten nejlepší výkon a koncert dosahoval opravdu vysoké kvality. Málokterý fanoušek neskákal a nemával rukama tak, jak Gerard ukazoval a pokud někdo nezpíval, pak už zřejmě nemohl.
My chemical romance v Praze zahráli a zazpívali písničky hlavně z jejich nejnovějšího alba - The Black Parade, ale nechyběl ani výběr těch nejlepších z druhého alba -Three Cheers For Sweet Revenge (například Helena, Thank You For The Venom , I´m not Okay a podobně). Fanoušci se nedočkali skladeb jako The Ghost Of You nebo The End, ale přesto byli s koncertem spokojeni a po posledním zamávání Gerarda, Franka a ostatních se nikomu nechtělo odejít. Čerstvý vzduch a volnost pohybu však nakonec vylákala ven všechny. Před t-Mobile arénou se opět shledaly skupinky fanoušků a tentokrát se vzdalovali směrem ke svým domovům s úžasným pocitem, který je ovládal právě díky dvěma skvělým setům skladeb od dvou skvělých kapel.
ZKRÁCENĚ: Billy Talent výborně rozproudili krev všem přítomným a jistě předčili očekávání desítek, možná stovek lidí. My chemical romance poté dokonale ovládli své "publikum". které dojednoho skákalo do rytmu bubnů a společně s Gerardem Wayem zpívalo téměř slovo od slova každou písničku. Možná zbytečně hektický začátek způsobený nepříjemným davovým šílenstvím byl nahrazen efektními výkony obou skupin a dojemným vrcholem, kdy se nikdo nechtěl s MCR rozloučit a i po jejich odchodu se všichni stále snažili přivolat je nazpět.
Neděle 3.6.2007 byla jistě dnem, kdy dvě skupiny mohly být spokojené se svými výkony i s publikem a kdy si všichni fanoušci, kteří koncert nepromeškali, odnesli domů jeden obrovský zážitek, na který se nezapomíná. A to bez ohledu na to, zda byli na koncertě stylu emo, rock, punk-rock, či prostě zda si šli jen užít dobré hudby.


<-- zpět