ČLÁNKY O NOVÉ DESCE

MY CHEMICAL ROMANCE PŘITVRDILI
zdroj: Rolling Stone, listopad 2010

Hodnocení: 3,5/5
My Chemical Romance kdysi bývali tak smutní, že uměli přinutit všechna ledová goth srdce krvácet. Na albu 'The Black Parade' z roku 2006 bědoval Gerard Way nad rakovinou a utrpením, a prohlašoval se za spasitele zlomených a prokletých. Dnes má vlasy obarvené na křiklavě červeno a je naštvaný snad úplně na všechny: na feťáky, večírkové celebrity, Hollywood a především také na sebe za to, že se stal slavným. "When you want to be a movie star/Play the game and take the band real far/Play it right and drive a Volvo car/Pick a fight at an airport bar," ("Chceš-li být filmovou hvězdou/hraj podle pravidel a dostaň kapelu daleko/hraj, jak se má, a jezdi ve Volvu/začni rvačku v letištním baru") vysmívá se Way v garážové pecce "Vampire Money".
Tenhle přístup desce obohacené o syntezátory sluší. Je to vlastně takový milostný dopis všem mladistvým delikventům a zrádcům na ritalinu, kteří čekají, až někdo sestrojí dost velkou bombu na to, aby rozvířila stojaté rádiové vlny. Někde mezi metalovými riffy "DESTROYA" a Red Bullem nadopovanou vypalovačkou "Bulletproof Heart" předkládá 'Danger Days' úplné zavržení současného nabubřelého celebrity rocku, které je prokládáno šprýmy falešného dýdžeje (jde o vysílání rádiové stanice z post-apokalyptické budoucnosti) a umocněno vzdorem k všemožným klišé rockových hvězd. MCR zkrátka vyměnili teatrálnost hodnou broadwayských muzikálů za hlasitý odpor. "Sing it for the ones that'll hate your guts!" ("Zpívej těm, kteří tě budou nenávidět!") vyzývá Way. Ale bude těžké přimět lidi, aby nenáviděli songy jako "Na Na Na (Na Na Na Na Na Na Na Na Na)", hymnu, která si vás dobírá a zároveň vás nutí zpívat.

RECENZE ALBA 'DANGER DAYS: THE TRUE LIVES OF THE FABULOUS KILLJOYS'
zdroj: Kerrang!, listopad 2010

Hodnocení: 5/5
Čekání na novou desku chlapců z New Jersey stálo za to!
Když My Chemical Romance vyhodili materiál pro čtvrté album do koše, odůvodnil to zpěvák Gerard Way tím, že to nemělo potřebnou sílu. Pro kapelu to znamenalo, že musí začít znovu od začátku, pro fanoušky pak to, že si budou muset na nástupce 'The Black Parade' počkat celé čtyři roky.
V dnešní době je rock natolik cynický, že kapely vydávají desky po půlkách jen několik měsíců po sobě ze strachu, že by fanoušci ztratili zájem. Takovéto formace by považovaly za čiré šílenství čekat na desku roky, jen aby měla potřebnou sílu. Proto jsou také jejich obavy ze ztráty zájmu oprávněné.
Fakt, že na první show My Chemical Romance ve Velké Británii po více než dvou letech se stála fronta už noc předtím dokazuje, že lidé si na něco neobyčejného počkají rádi. A s 'Danger Days' My Chemical Romance opravdu stvořili něco neobyčejného.
Nedokážu si vybavit jinou kapelu, která by působila na tolika úrovních. 'Danger Days' je mnohem víc než jen pastva pro uši, existuje totiž ve vlastním křiklavém světě, světě plném sportovních aut, laserových zbraní, pouští a futurismu jak ho známe z 'Šíleného Maxe' - takhle v tisku to možná vyznívá absurdně, ale deska vskutku zapadá do svého imaginární světa. Některé kapely uspokojí, když vyprodukují muziku, jenomže to pro My Chemical Romance není dost - oni si vytvoří svůj vlastní svět plný postav, společností, záhadných dýdžejů a televizních zpráv. 'Danger Days' samo o sobě je pak senzační deskou.
Jestliže 'The Black Parade' bylo klaustrofobické, 'Danger Days' je pravým opakem. Představuje kapelu, která se ráda baví a věří si, a to tak moc, že se na "Planetary (GO!)" nebojí vyrukovat se synth-punkovým tanečním rytmem, jako by to pro ni nebylo nic zvláštního. Celá deska skrývá velké refrény a dokonalé melodie: "SING", "The Kids from Yesterday", "Na Na Na", a tak bychom mohli pokračovat dál a dál. "Party Poison" je vzrušující punková jízda, zatímco "S/C/A/R/E/C/R/O/W" je dost možná rozhodujícím songem nového alba - jednoduchá, avšak charismatická skladba, které je těžké odolat.
Rock'n'roll kdysi býval o velikosti, o úniku a hrdinech. Kdysi jste se mohli ztratit v muzice, v desce, která vás vtáhla do svého světa. Už je tomu ale dávno. Nicméně 'Danger Days' to změní.

JAKOU BARVU MÁ NEBEZPEČÍ
zdroj: Rock Sound, říjen 2010

My Chemical Romance se sice připravují na vydání čtvrtého alba 'Danger Days: The True Lives of the Fabulous Killjoys', přesto si na nás udělali čas a prozradili nám, že s novou deskou touží stvořit úplně nový svět.
"Nový album stojí někde na pomezí mezi starým a novým," vysvětluje frontman Gerard Way. "Není to jako u 'The Black Parade', kde jste mohli najít určitej příběh, i když koncept nová deska přece jenom má - bez něho bych se neměl o co opřít. Pokud tedy 'The Black Parade' byla stádiem, pak je 'Danger Days' planetou. Přesně to s novýma písničkama vytváříme - planetu. Něco jako koncept tu je, jsou tu i určitý témata, ale příběh z toho nesložíte."
Rock Sound to pochopil tak, že jedinou postavou desky je Dr. Death, jehož funkcí je uvádět jednotlivé songy. Jinak není nijak důležitý. Way se také zmiňuje o komiksu, na kterém pracuje spolu se Shaunem Simonem a Becky Cloonan. Jmenuje se stejně jako nové album - 'The True Lives of the Fabulous Killjoys' - a zatím není známo, kdy vyjde. Právě v něm našel Way velkou inspiraci. Nová deska je po hudební stránce daleko rozmanitější než předchozí materiál kapely a Way se netají tím, že chtěl znovu sjednotit punk rock.
"Nový písničky hodně často recyklujou starší věci, vemte si např. punk. Podle mě zní punk trochu punkověji, než jak ho známe dneska - stačí si poslechnout nějakej song a zjistíte, že se podobá tomu, co vzniklo před pěti, i dvaceti lety. Třeba 'Vampire Money' hodně připomíná The Stooges, i když v něm zpíváme o současných věcech. 'Na Na Na' zní zase jako The Ramones smíchaný s něčím futuristickým. Nechali jsme se inspirovat našimi hrdiny, ale nesnažíme se jít stejnou cestou." Kytarista Ray Toro pak vysvětluje, že nové album je vlastně takovým shrnutím jejich dosavadní kariéry.
"Tvrdím, že tohle je naše nejlepší deska. Nenechali jsme se omezovat žádnýma pravidlama a zkoumali jsme různý soundy, experimentovali jsme a psali všechno, co nám přišlo na mysl. Něco podobnýho jsem říkal i u 'The Black Parade', ale až teď na 'Danger Days' objevíte všechny stránky kapely. Zjistíte, co máme rádi a co nám dělá dobře."

MY CHEMICAL ROMANCE ODHALUJÍ TAJEMSTVÍ NOVÉ DESKY
zdroj: Spin.com, říjen 2010

Loni v prosinci se My Chemical Romance soustředili na práci na následovníkovi 'The Black Parade', multiplatinového hitu, který z nich udělal jednu z nejlepších nových kapel desetiletí. Frontman Gerard Way v té době dokončoval sedm písniček, které byly inspirovány kapelami jako Judas Priest, Def Leppard, ale i mladšími The Hives či The Killers.
Jenomže kapela - Way, kytaristé Ray Toro a Frank Iero, basák Mikey Way a bubeník Bob Bryar - se rozhodli začít od začátku. (V té době se navíc bubeník Bob Bryar v dobrém se skupinou rozešel). "Nedíváme se na to tak, že bychom něco zahodili, spíš to bereme jako jeden dlouhý nahrávací proces," prozrazuje Ray Toro. "Některé songy jsme odložili, na jiných jsme pracovali dál a přetvořili je."
Výsledek několikaleté dřiny odhalí kapela na novém albu 'Danger Days: The True Lives of the Fabulous Killjoys', které vychází 22. listopadu. I tentokrát se MCR spojili s producentem Robem Cavallem, s nímž se kapela jala prozkoumávat nová zvuková území, přičemž došlo ke smíchání současného emo soundu skupiny se staršími vlivy jako punk nebo psychedelický rock.
"Vymysleli jsme spoustu pravidel o tom, jaký songy můžeme napsat a jaký by měl být náš sound," vzpomíná Toro. "Jenže Rob tyhle pravidla zamítl a poradil nám, abychom kašlali na nějaká omezení. Chtěl, abychom využili všechny naše tvůrčí schopnosti a napsali skvělou muziku. V tomhle je opravdový mistr."
Co se týče jednotného tématu, Toro tvrdí, že Wayovy texty pracují s motivy odcizení a úniku, které se naplno rozvíjí v příběhu skupiny outsiderů zvaných Killjoys. "Celkovým tématem muziky jako takové je vlastně hledání vlastní identity a svobody, přičemž se užívá kreativita a umění jako zbraň. Člověk by se neměl bát výslednýho produktu," myslí si Toro a dodává, že Killjoys jsou vlastně takovou volnou interpretací kapely samotné. "Někomu možná bude připadat, že jsme hodně odbočili ze směru, jenomže právě v tom tkví kouzlo kapely. Máme to štěstí, že můžeme prozkoumávat muziku a zkoušet nový věci."

S Rayem Toro o čtyřech nejexperimentálnějších písničkách nového alba:
"Party Poison"
Jeden z dříve nahraných songů, který přežil nemilosrdnou selekci. Jde pravděpodobně o nejpoctivější punkovou melodii nové desky: kytarové riffy připomínají zvuk cirkulárky, beaty řádně duní a Way refrén přímo vyřvává. V songu dokonce My Chem vzdávají poctu MC5 a jejich punkové klasice "Kick Out the Jams". (Kapela se dokonce sešla s frontmanem MC5, Waynem Kramerem, aby mu přehrála nový materiál. "Party Poison" vznikla ještě před tímto setkáním.) "Snažili jsme se o minimalismus a tenhle song reprezentoval to nejlepší," vzpomíná Ray na první nahrávání. "Navíc song pohání duch a energie MC5."

"Planetary (GO!)"
Naléhavý song s prvky punku i funku, který připomíná ty nejdivočejší Franz Ferdinand. Pípavé elektronické pasáže a řízné kytary, které přehlušuje Wayovo halasné vyzývání do akce: "Sláva se dnes dá naočkovat" ("Fame is now injectable") nebo "Prostě vstaneme a už jdeme na to!" ("We just get up and go!") Kapela našla překvapivou inspiraci v Rolling Stones. Ray: "Mikey, Gerard a já jsme poslouchali Stouny a všimli jsme si, že se jejich songy opakujou a že od začátku do konce hraje jedna kytara pořád to samý," upozorňuje Toro na písničku "Paint it Black". "Celou desku jsme vlastně vystavěli na osmi až šestnácti taktech a použili melodii, která by fungovala v celý sloce. Bylo to zvláštní."

S/C/A/R/E/C/R/O/W"
Písnička, která má jemnou a pomalejší melodii. Way v ní využívá efekt vibrata, které dá vzpomenout na Lennonův projev v "Lucy in the Sky with Diamonds". Frontman MCR v ní zpívá o tom, že se zamiloval do dívky, jejíž úsměv zdobí lesk na rty, do toho zvoní kytary, zpívá vícero hlasů a výsledný efekt je hodně snivý. "V tomhle songu jsme ukázali naší umělečtější stránku," myslí si Toro. "The Beatles na nás měli velký vliv. Podařilo se nám vytvořit dokonalý souzvuk, ať už jde o zvuky v pozadí nebo Gerardův hlas, a díky tomu jsme se přiblížili takové písni jako je 'Lucy'. Bylo to trošku psychedelický." A co se týče nekonvenčního názvu, v němž byla použita lomítka, Toro prozradil, že interpunkce odkazuje na policejní složku, jejímž úkolem je dostat Killjoys. "Ve světě Killjoys je S/C/A/R/E/C/R/O/W něco jako obranná síla, proto tedy ta lomítka," vysvětluje.

"Vampire Money"
My Chem napsali tuhle rockovou vypalovačku - s riffem, který připomíná "Pump It Up" Elvise Costella - poté, co odmítli nahrát píseň pro soundtrack filmové 'Twilight' ságy. Ray: "Pořád dokola jsme opakovali jenom 'ne, ne ne'. Pak Gerard napsal text, ve kterým jako by říká, že jestli po nás vážně chtějí song pro film, bude to právě tenhle. K samotnému názvu nás pak inspirovalo jedno interview, kdy se nás reportér ptal, jestli si taky na filmu přihřejeme polívčičku a shrábnem tak nějaký upírský prachy. Takže o tomhle přesně ten song je. Podle mýho názoru je točit písničky speciálně pro soundtrack k filmu skvělý, jenomže nás sága nijak nebere. Tím ale nechci říct, že by ty filmy byly špatný."

VE STUDIU S MY CHEMICAL ROMANCE
zdroj: Q Magazine, říjen 2010

My Chemical Romance to měli s novým albem těžké. Jsou to už čtyři roky, co je koncepční deska 'The Black Parade' vynesla do výšin. Nyní newjerseyský kvartet konečně finišuje album čtvrté, cena však byla vysoká: přišli o člena (odešel bubeník Bob Bryar), automobilový veterán a nádoba červené barvy na vlasy jistě také nebyly nejlevnější, navíc museli začínat úplně od začátku.
V roce 2008 zamířili My Chem spolu s producentem Brendanem O'Brienem do studia. Cíl byl jasný - natočit rockové album bez konceptu, příběhu, kostýmů. Když o rok později takovou desku propagovali, měl Gerard Way nepříjemný pocit, že jejich dílo možná není úplně dokonalé.
"Všem jsem vykládal, že je to nejryzejší album My Chemical Romance, ale to byly kecy. Nejryzejší My Chemical Romance jsou přece blázniví! My přece musíme být extra hluční a extra ctižádostiví! Jediná možnost byla začít znova."
Napodruhé pojal Way album jako dystopickou verzi Kalifornie roku 2019. Je to vlastně taková road movie o útěku a dospívání za doprovodu soundu, který producent Rob Cavallo popisuje jako "útočnou párty". Jak začal koncept nabírat obrysy, objevil se nápad použít křiklavé barvy (zpěvák o svých vlasech: "Není to růžová, spíš taková šílená červeň. Barva je novým nebezpečím.") Samotný výsledek pak popisuje Way následovně: "Je to takovej mix filmů 'Mé soukromé Idaho', 'Akira' a 'Blade Runner' - některý postavy vypadají jako že spěj s chlapama za peníze"
Nové album zahrnuje takové tracky jako punkové "Na Na Na", beatové "Sing", které je ovlivněné tvorbou Chemical Brothers, či nepojmenovaný song inspirovaný Wayovým trans-amem z roku 1979: "Je to o tam, že nasednete do auta, šlápnete na plyn a nikdo vás nezastaví. Je to pompézní, bombastický. Taková 'West Side Story' ale s laserovýma zbraněma," vysvětluje Way.
"Bojím se, až to album vyjde, což je dobře. Jak ho lidi přijmou, je vedlejší. Nemůžu se dočkat, až zas budeme venku a zažívat dobrodružství. Těším se, že třeba ve tři ráno potkám lidi, kteří jsou stejně blázniví jako já, stejně v p*deli. Čekám od tebe to nejdivnější, Británie!"

VŠE, CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O 'DANGER DAYS'
zdroj: RockSound.tv, září 2010

Dnes ráno jsem si poslechl nové album My Chemical Romance. Dozvěděl jsem se tohle:
1. Tohle rozhodně není minimalistická garage-rocková deska, kterou My Chem původně ohlásili...
Jak se předpokládalo, song "Na Na Na" touhle dobou válcuje internet, a mohlo by se zdát, že potvrzuje Wayovo někdejší tvrzení o tom, že nové album bude laciné a punkové... ale není tomu tak. Jistě, dále zmiňované songy jako "Party Poison", "Save Yourself, I'll Hold Them Back" nebo "DESTROYA" znějí sice jako nadprostorová verze The Stooges, hlavně díky Wayově zpěvu, který už není tak snobský, a Torově svištící kytaře, ale celkové tempo alba je pomalejší než se čekalo. Je to špatně? Nikoliv. Přeměna stadiónového a pompézního rocku na lacinou punkovou kapelu by pro My Chem byla příliš velkým skokem a snadno by pak člověk mohl nabýt dojmu, že kapela cedí krev pro nic za nic. Oni ale chytře využili, co se naučili díky 'The Black Parade', a zostření v určitých pasážích působí jistě a přirozeně.
2. ... to ale vůbec nevadí.
Co se týče hudební stránky, My Chemical Romance umí napsat velké refrény - a to je, dámy a pánové, ještě slabé slovo. Zatímco 'The Black Parade' bylo silné v konceptu, rozsahu a tónu, 'Danger Days' působí méně divadelně a tento přístup se kapele vyplácí. "Bulletproof Heart" je velkolepá hymna se silnými kytarovými party a doprovodem bubnu o velikosti kaňonu. Gerardovo nabádání "Sing it for the boys, sing it for the girls" (tedy "Zpívej všem klukům i holkám") bude znít patřičně snad jen na obřích festivalech. A to platí i pro "Planetary (GO!)", v které My Chem využili syntetizátory, čímž prozkoumávají zcela nové území.
3. Album nevypráví celý příběh Killjoys.
Pozorní fanoušci už jistě řádí na internetu a vyplňují narativní mezery, my zatím ale víme toto: album je zasazeno do roku 2019, post-apokalyptickým světem nás provází hlas Doktora DeathDefying, který promlouvá ke Killjoys skrze pirátskou rádiovou stanici. Jednou z postav je i člověk jménem S/C/A/R/E/C/R/O/W (poskytl fotky Killjoys policii) a celá deska je vlastně takovým zvráceným pohledem do budoucnosti Ameriky. Se závěrečným trackem "Vampire Money" se vše vyjasní, ale nebudu tu spoilerovat a kazit překvapení. Way se navíc spřáhl s Becky Cloonan a Shaunem Simonem, se kterými chystá komiks se stejným jménem 'The True Lives of the Fabulous Killjoys' - kniha zřejmě nebude vyprávět ten stejný příběh jako deska, spíš si myslíme, že ji bude doprovázet a fanouškům poskytne lepší vhled do celé mytologie. Kreativita My Chemical Romance se tedy projevuje jak v rovině muzikální, tak grafické.
4. Kapela ve studiu experimentovala.
"SING" a začátek skladby "The Kids from Yesterday" působí na první poslech tak trochu nepatřičně, protože... no... připomínají elektronickou hudbu. Vůbec na celém albu lze najít nové zvuky a tóny. Využití kláves, alarmů, syntetizátorů a dalšího elektronického vybavení - kapela pravděpodobně využila všeho, co jí přišlo pod ruku a mohlo znít dobře - dělá z 'Danger Days' úplně jinou desku, než jakou bychom od MCR očekávali. Dopřejte jim času a všechno do sebe zapadne. Kapela se totiž snažila vytvořit úplně novou estetiku, která mění zažité představy o kapele.
5. Mají rádi The Cure.
"Summertime" se podobá pozdní tvorbě The Cure, což svádí neodpustit si sarkastické komentáře o goths, nicméně odepsat MCR jako emo je ze zásady stejně hloupé jako odepsat The Cure jako goths. Tak to prosím nedělejte.
6. 'Danger Days' bude velkým albem.
Jak už jsem zmiňoval výše, "S/C/A/R/E/C/R/O/W", "Planetary (GO!)" a "Bulletproof Heart" jsou OHROMNÉ SONGY, nikoliv však ve stylu 'The Black Parade' (smíchejme všechno dohromady a doufejme, že to bude fungovat). Naopak. Kapela usilovně pracovala a stvořila písničky s údernou silou. Předpokládám, že My Chemical Romance budou hvězdami letních festivalů 2011 a tak přijdou s produkcí, která bude desce sedět. Můžeme se tedy těšit na parádní představení s Killjoys. No nezní to skvěle?
7. Kapela se baví.
Mnoho lidí nechápe, že My Chemical Romance nejsou žádným kultem ani fenoménem. Jsou obyčejnou kapelou, obyčejnými kluky, co hrají muziku a vystupují na koncertech. S 'Three Cheers for Sweet Revenge' a hlavně s 'The Black Parade' se na to zapomnělo - zapomněla na to sama kapela a zapomněl na to svět, který z nich udělal vůdce zapomenuté mládeže a takové kecy. Těžká témata, která se objevila na 'The Black Parade', a mediální cirkus, který se kolem kapely rozpoutal, se zdá být hodně vzdálenou minulostí - vždyť teď máme před sebou komiksový příběh z budoucnosti vyjádřený v křiklavých barvách! A to mluvíme o kapele, která je prý zodpovědná za to, že se mladí trápí! Jeden poslech "Na Na Na" a máte jasno - je to exploze radostných zvuků, která baví, a to především díky tomu, že ji nezatěžuje žádný smysl ani záměr. My Chemical Romance vypráví příběh a jeho krása tkví v jednoduchosti.

'DANGER DAYS' - PRVNÍ POSLECH
zdroj: NME.com, září 2010

Čtvrté album My Chemical Romance nazvané 'Danger Days: The True Lives of the Fabulous Killjoys' vychází 22. listopadu. Dan Martin už ho slyšel...
Už v únoru jsem měl možnost poslechnout si šest songů, které se měly objevit na nové desce plánované na duben. Byl jsem nadšený. Až pak mi Gerard sdělil, že kapela nadobro skončila se skrýváním se za svá alter ega a že si užívá návrat ke kořenům.
Písničky, které jsem tehdy slyšel, byly dobré, některé dokonce výborné. Ale když se teď ohlížím zpátky, možná byly až příliš pozemské. Zanedlouho poté odešel od kapely za dosud nejasných okolností bubeník Bob Bryar a My Chem oznámili, že se vrací do studia, aby materiál trochu vylepšili.
A díky Bohu za to. Dnes se mi to zdá jako věčnost, přitom to bylo teprve v pátek, co jsem strávil příjemné chvilky v nahrávací společnosti, kde jsem si pod dohledem ozbrojenců (přeháním) poslechl novou desku. A PANE BOŽE, tohle se vám bude líbit.
'Danger Days: The True Lives of the Fabulous Killjoys' strhává hranice stejně jako ve své době 'The Black Parade', přičemž se od svého předchůdce liší snad ve všech směrech.
Ukazuje smysl kapely pro absurdno a fantastično i radostné vyžívání se v rozkoších, jaké s sebou přináší starý dobrý rock'n'roll. A pod povrchem se skrývá mnohem víc.
Z původních písniček, které jsem slyšel tehdy v únoru, tedy v době, kdy si Gerard myslel, že mají hotovo, mnoho nezbylo, vzpomeňme například garážovou vypalovačku "Black Dragon Fighting Society" nebo baladu věnovanou frontmanově dceři "Light Behind Your Eyes".
Ta nejlepší z nich, "Bulletproof Heart", se na kopii, která koluje po Británii, sice nevyskytuje, ale na finální tracklist se dostala. V podobě, v jaké jsem ji tehdy slyšel, působila banálně, popově a nakažlivě, ale je nutné poznamenat, že songy, které "přežily" a na novou desku se dostaly, si nakonec moc podobné nejsou.
Tohle je nejlepší rockové album a všichni ostatní se můžou jít zahrabat. Nepřeháním. Koncem roku 2010 bude rock'n'roll spasen.

Shrnutí toho nejzajímavějšího: MY CHEMICAL ROMANCE
zdroj: Rolling Stone, září 2010

My Chemical Romance už pomalu dokončovali nové, temné album ovlivněné The Stooges, když vtom si frontman Gerard Way uvědomil, že se mu výsledek nelíbí. Říká k tomu: "Snažili jsme se z nás udělat mladou americkou rockovou kapelu, ale co jsme vytvořili, bylo nudný." Kapela tak všechen materiál hodila do koše a začala úplně od začátku. Napsali zbrusu nové songy a při jejich nahrávání přišli ke slovu syntetizátory, barevné popové melodie a u "Planetary (GO!)" dokonce i nestoudný taneční beat. Stejně jako poslední album 'The Black Parade', i nová deska má jednotný koncept, a to vysílání rádiové stanice v post-apokalyptickém roce 2019. "Je to vlastně taková mejdanová deska," tvrdí Way. "Nejděsivější na tom celým bylo přiznat si, že se chceme bavit." Frontman má radost především z protivně chytlavého úvodního songu "Na Na Na": "Je to takový punk-rockový 'Hey Ya' (song od Outcast, pozn. překl.). Zní jako když křičí banda dětí. Je to děsně hloupoučký, fakt."

MY CHEMICAL ROMANCE SE NA NOVÉM ALBU NECHALI INSPIROVAT JUDAS PRIEST A FILMEM 'BLADE RUNNER'
zdroj: Spinner, prosinec 2009

Název "Trans Am" vyvolává různé představy: auta, hard rock, stadióny, fotbal - obrázky, které by si fanoušci s My Chemical Romance určitě nespojovali. Přiznává to i Gerard Way: "Když vezmu v úvahu naši předchozí kariéru, je dost troufalý předběžně pojmenovat jeden z našich songů 'Trans Am'. Podle mě v sobě ten název nese víc než jenom jméno auta. I tak ale přenést něco z automobilové kultury 70. let do naší hudby je pro nás hodně velký rozdíl."
Změna je očividná také z úvodní pasáže rockové vypalovačky "Death Before Disco", jehož atmosféra je hodně podobná songu "Living after Midnight" od Judas Priest. "To je můj oblíbenej song od Priestů," říká Way a přiznává, že album bude mít také osmdesátkovou příchuť. Právě "Trans Am" otevřela cestu novým vlivům.
"Byla to právě tahle písnička, která mi svým způsobem připomněla to nejlepší z 80. let, čemu se říkalo cock rock. Judas Priest všichni považujou za metalovou kapelu, ale podle mě je to skvělej rock'n'roll. S érou metalu to nemá nic společnýho - myslím s hair rockem - spíš s počátkem power-anthem metalu. Po tom, co jsme napsali 'Trans Am', se to pomalu začalo na desku vkrádat."
Nový materiál ale neovlivnili jenom Judas Priest. Kapela se také nechala inspirovat klasickým filmem 80. let. "Hodně jsem koukal na 'Blade Runner' a taky na to, jak se to točilo. Ridely Scott mě hodně ovlivnil, ta jeho neochota odložit kameru, aby neprošvihl něco výjimečnýho. Nesnažil se natočit 'Star Wars'. Lidi to dost štvalo, ale on měl svoji pevnou vizi - stejně jako my měli tentokrát tu svou. Proto nám taky trackování trvalo čtyři měsíce - barometr na skvělý věci jsme měli nastavený vysoko.

MY CHEMICAL ROMANCE
zdroj: Rock Sound, prosinec 2009

Už jsi přemýšlel nad tím, jak se hudebním fanouškům v příštím roce My Chemical Romance představí? Myslíš, že vaší kapely je v hudebním světě ještě zapotřebí?
G: "To je legrační, vždyť hudební průmysl se pořád mění. Myslím, že pro nás je v něm pořád místo a že obzvlášť teď je nás zapotřebí. To neříkám z domýšlivosti nebo tak, prostě jenom v naši kapelu věřím a věřím i tomu, že plníme svou úlohu líp než ostatní. Nikdo jiný to neumí tak jako my. S naším odchodem ze scény vznikla určitá mezera a doufám, že to tak cítí i ostatní. Pokud ne, pak svou práci neděláme pořádně. Lidi nás potřebujou, ale jsem rád, že se vracíme až v roce 2010, protože je třeba, aby si od nás taky odpočinuli. Snad jsme si to dobře uvážili."
Čeho jste chtěli s novým albem dosáhnout? Jak moc se liší od vašich předchozích desek?
G: "Tentokrát jsme se vykašlali na kosmetický úpravy a soustředili se na to, abychom se stali opravdovou rockovou kapelou. Měli jsme pocit, že upřímnou a ryze rockovou kapelu právě teď svět potřebuje, protože hledat v něm svý místo je čím dál těžší. Takže teatrálnost je pryč a hudebně je to o tom stát se mladou americkou rockovou kapelou."
Jak si zvykáš na roli otce?
G: "Je to naprosto úžasný. V prvé řadě jsme chtěli, aby bylo dítě zdravé, ale měl jsem velkou radost z toho, že se nám narodila holčička - můžu jí totiž radit, jak vybírat oblečení nebo krást tužky na oči. S tím bych u kluka moc nepochodil."


MY CHEMICAL ROMANCE SI NA NOVÉM ALBU BEROU NA MUŠKU HUDEBNÍKY BAŽÍCÍ PO SLÁVĚ
zdroj: spinner.com, listopad 2009

Poté, co se s 'The Black Parade' vydali koncepční cestou, změnili My Chemical Romance směr. Kapelu jsme navštívili ve studiu v LA, kde jsme dostali možnost poslechnout si devět písniček. Jejich různorodost nás ohromila. Atmosférický song "Light Before Your Eyes", který frontman Gerard Way popisuje jako pinkfloydovský, "Trans Am", který má příchuť osmdesátek, nebo punk/dance večírková melodie "Death Before Disco", jejíž začátek má něco z atmosféry hitu "Living After Midnight" od Judas Priest, aby se změnila v lyrickou poctu kapelám jako The Stooges, Velvet Underground nebo MC5.
Way prozrazuje, že doposud nepojmenované album je jednoznačnou odpovědí na 'The Black Parade'. "Každá deska, kterou natočíme, je svým způsobem reakcí na tu předešlou. Někdy je ovšem reakcí na názory o ní nebo na okolní svět v době jejího vzniku."
Na novém albu Way dokumentuje, že spousta rockerů dělá muziku ze špatných důvodů. "Je tu určitá tendence, kdy se sláva dostává do rozporu s pracující třídou. Existujou lidi, který mají talentu co by se za nehet vešlo, a přesto se jim daří, a pak jsou tu děti dělnický třídy, co zakládají kapely. Rock'n'roll přitom není o červeným koberci ani o tom, kolik máte přátel na MySpace - rock'n'roll je nebezpečný a měl by lidi štvát. To se ale v současnosti neděje. Jediným cílem v byznyse je stát se slavným."
Podle Waye je touha po slávě zabijákem posvátnosti rock'n'rollu. "Tahle touha se stala součástí rocku. Přišlo to odjinud, ale zabydlelo se to i v rock'n'rollu, který tím dost trpí. Na novým albu reagujeme i na tohle."
MCR jsou určitě natolik proslulí, aby se mohli ze slávy těšit. Jak tomu pokušení tedy odolávají? "Místo toho, abychom panikařili a snažili se urvat kdeco, píšeme muziku. Snažili jsme se udělat dobrou desku, ve které bychom vyjádřili náš postoj. Myslím, že právě psaní dobrých desek zajistí jejich prodej. Lidi ale, aby se jejich alba prodávaly, jsou schopní udělat cokoliv. Podle mě tudy cesta nevede."


MY CHEMICAL ROMANCE SKONCOVALI S UPLAKANÝM EMEM
zdroj: news.com.au, listopad 2009

Už žádná úzkost, žádné fňukání. My Chemical Romance už si nehrají na oběť. Až se příští rok na pultech objeví jejich nová deska, přístup "je mi bídně a je to tvoje vina" nečekejte. Teď přijdou uvědomělá témata jako síla a pud sebezáchovy.
Ano, emo je mrtvé. Ať žijí My Chemical Romance.
"Nechtěl jsem děti, co rádi nosí černou, vrátit o 20 let zpátky, to nebyl účel. Trvalo nám dlouho, než nám bylo dovoleno nosit černou každý den." Gerard se zasměje. Stojí právě před budovou Sunset Sound Studios v Los Angeles, kde s kapelou dokončují přípravu nového alba, jehož producentem je Brendan O'Brien. "I když myslím, že pokud se oblékáte jako člověk, co poslouchá The Cure od rána do večera, lidi vám to dají sežrat."
Waye pobouřili zprávy o tom, že když kapela hrála v roce 2007 na festivalu Big Day Out, několik fanoušků oděných do černé barvy bylo zraněno. Moc dobře si také vzpomíná na útoky na emo děti, které se v roce 2008 rozpoutaly v Mexiku: "Nedávalo to žádnej smysl. Nakonec to byl konflikt macho versus emocionální přístup, tendence k násilí versus otevřené mluvení o problémech."
Nejvíc ho ale děsila myšlenka, co si pomyslí jeho dcera Bandit, až si v patnácti pustí 'The Black Parade'. Bude mít pocit, že byl její tatínek naříkající obětí? Way upřesňuje: "Myslím si, že jsme oběťmi nebyli. Vždycky jsme pracovali s černým humorem. Ale opravdu mám pocit, že 'TBP' bylo špatně vyloženo a pochopeno. Tak už to ale chodí - vypustíte písničku do světa a už není vaše. Patří všem a každý si ji může vyložit po svém. Věděl jsem ale, že naše síla spočívá v dalším počinu, takže teď můžeme do určité míry diktovat, jak má být nová deska chápána." Way přísahá, že čtvrtá řadovka MCR jasně naznačí, že kapela není žádnou obětí.
Přípravná fáze započala už letos v únoru. "Začínali jsme od nuly, neměli jsme žádný songy z cest." Čas byl luxus, jaký si kapela nikdy předtím nedopřála, nyní se však řídí heslem "dopřejme si času, kolik bude třeba", které chtějí uplatnit i na artwork a další věci, které je v souvislosti s albem třeba udělat.
Doposud známé názvy písniček (i když se mohou ještě změnit) jsou: "Still Alive", "Trans Am", "Death Before Disco", "The Only Hope For Me Is You", "Black Dragon Fighting Society", "Kiss the Ring", "Boy Division" nebo "Save Yourself, I'll Hold Them Back". Podle Waye si všechny zamilujete už na první poslech. "Proto nám to taky tak dlouho trvalo. Když nějaká písnička nesplňovala ono kritérium, hned jsme ji zahodili a nahradili jinou, která měla tu vlastnost, že dokázala navodit zvláštní pocit."
Jako první uslyší nové songy fanoušci v Austrálii, kam My Chem zamíří v únoru. Deska však nevyjde dřív než v březnu.
Dalšími věcí, kterých se na novém albu nedočkáte, jsou koncepce a kostýmy. "Slovo 'divadelní' bych vyměnil za 'filmový'," říká Way. "Pokud bylo 'The Black Parade' velkou rockovou show plnou teatrálnosti, pak nové album bude spíš takovým filmovým momentem. Umění ani estetika nezmizí - to už k nám patří - prostě jenom trochu odbočíme. Určitě to neznamená, že se od nás nedočkáte ničeho vzrušujícího."


SNAŽÍME SE ZE SEBE VYDAT TO NEJLEPŠÍ
zdroj: Kerrang!, listopad 2009

Frontman Gerard Way prozradil našemu časopisu, že nové, zatím nepojmenované, album bude na míle vzdálené epické velkoleposti a teatrálnosti třetí desky 'The Black Parade'.
Kvintet z New Jersey je nyní více jak půl roku z dohledu, v současnosti však pilně pracuje s producentem Brendanem O'Brienem na čtvrtém albu (které by podle posledních informaci mělo vyjít na jaře příštího roku) v kalifornském studiu Sunset Sound.
"Původní plán byl takový, že natočíme hodně instinktivní desku a to hodně rychle," prozrazuje Gerard a dodává, že poprvé v historii kapely nebude desku spojovat žádný koncept, naproti tomu se bude zabývat tématy jako síla nebo pud sebezáchovy. Frontman vysvětluje: "Upustit od plánu bylo hodně těžký. Byly chvíle, kdy jsme se od toho museli prostě oprostit a akceptovat, že deska nabírá svůj vlastní směr. Kdybychom to neudělali, nakonec by výsledek neměl žádný smysl. Poprvé jsme byli schopní všechno důkladně prozkoušet. Taky nám to zabralo víc času, ale to bylo jenom dobře. Nikdy předtím jsme takhle jednotlivé songy neprocházeli, nebyl čas je vylepšovat. Vždycky jsme měli tří měsíce na nahrávání, dva týdny na mixování, pak zpátky do letadla a na turné. Teď jsme si ale konečně dopřáli ten luxus a každou písničku pečlivě ozkoušeli. Jsem za to rád," připouští Way a se smíchem dodává: "Pěkně dlouho trvalo, než jsme přišli na to, o čem to bude tentokrát."
Kerrang! měl exkluzivní možnost si při mixování poslechnout devět písniček. Pracovní názvy některých z nich jsou např. "Black Dragon Fighting Society", "Boy Division", "The Only Hope For Me Is You", "Save Yourself, I'll Hold Them Back", "Still Alive", "Death For Disco" nebo "Trans Am". Nutno říct, že jsou to ti nejdivočejší a nejbouřlivější MCR od desky 'I Brought You My Bullets, You Brought Me Your Love' z roku 2002. Gerard poznamenává: "Je to neučesaný a špinavý. A právě to se mi na tom líbí nejvíc."
Celkový sound kapely se od 'The Black Parade' moc nezměnil, osvojili si však nové prvky nestoudnosti a vzdoru. Gerard: "I v době před narozením dcery jsem psával texty, který vlastně byly o tom, že kdyby se mi mělo něco stát, mohla by si je v patnácti poslechnout a uvědomit si, že její táta ani jeho kolegové a spolupracovníci nebyli oběťmi. Třeba 'The Black Parade' obsahuje hodně humoru, je v ní ale taky velkej pocit úzkosti. Ten je i na nový desce, ale tentokrát je to jiný, teď se bouříme jako rocková kapela, jako celek. Chceme, aby to bylo jasný, ale už nehrajeme roli oběti. Uvědomili jsme si, že jsme jednou z nejmladších kapel, který dosáhly takovýho úspěchu," přemítá frontman. "S tím přichází určitá zodpovědnost - ať už k fanouškům nebo jiným posluchačům - stát se největší americkou rockovou kapelou. Takový byl náš cíl a trvalo nám dlouho, než jsme se dostali na naši současnou úroveň. Chceme ze sebe prostě vydat to nejlepší."

Nové songy MCR exkluzivně:
"Save Yourself, I'll Hold Them Back"
zní jako: když se střetne nízký a špinavý rock'n'roll se stadiónovým rockem. Obsahuje velmi emotivní refrén, při kterém budete mít chuť hopsat s dalšími tisíci lidmi.
úryvek: You can leave this world, leave it all behind/We can steal this car if your folks don't mind/We can live forever if you've got the time...
překlad: Můžeš z tohodle světa odejít, nechat ho za sebou/když to nebude vadit vašim, můžem jim ukrást auto/pokud máš čas, můžeme žít věčně...

"Still Alive"
zní jako: rozpustilé skotačení, nechybí ani dívčí vokály. Song o tom, jak rizikové je hraní na festivalech Reading a Leeds.Gerard napsal tuhle hymnu z pohledu teenagera, který se chystá hodit na pódium flašku s močí. Pěkně pikantní!
úryvek: We came here to rough up everyone we see/Get off the stage and ask yourself "Am I still alive?"...
překlad: Přišli jsme sem všechny zmlátit/Slez z jeviště a zeptej se sám sebe: "Žiju ještě?"...

"Death for Disco"
zní jako: dunivá óda oslavující rozkoše nevázaného rock'n'rollového hedonismu, jeho součástí je i drzý popový refrén.
úryvek: 'Cos all the good times, they give you cancer...
překlad: Protože po každé zábavě ti zbyde jen rakovina...

"Trans Am"
zní jako: směs velkých melodií a epického textu, která vytváří teenagerovské nepokoje.
úryvek: Gravity don't mean too much to me/is this our destiny/This world is after me...
překlad: Gravitace pro mě moc neznamená/tohle je naším osudem/svět mě pronásleduje...


MY CHEMICAL ROMANCE SE VRACÍ
zdroj: Rolling Stone, říjen 2009

Krátce poté, co kapela začala nahrávat své čtvrté album, poslala malou ukázku mixerovi Richi Costeymu. "Všechno mu to znělo jenom jako hluk a plivání," vzpomíná Gerard Way. Costeymu to vyrazilo dech a tak chtěl vědět, co jsou ty songy zač. A Way mu odpověděl: "Jsou to protestní songy. Takhle zní naše ne." Až později si frontman uvědomil, proti čemu vlastně protestuje: "Protestoval jsem proti nám samotným."
Po vyčerpávajícím turné k desce 'The Black Parade' byli MCR unavení a otrávení. Frank Iero: "Myslel jsem, že se rozpadneme. Každou chvíli jsem čekal, že Gerard zavolá a ohlásí mi, že už dál nemůže." Namísto toho si ale kapelu udělala roční prázdniny a vyměnila manažera. V únoru se pak sešli ve starém losangeleském studiu A&M s producentem Brendanem O'Brienem.
"Plán byl takový, že nad tím nebudeme moc přemýšlet a pustíme se do toho," prozrazuje bubeník Bob Bryar. Hotovo mělo být už v dubnu, nakonec to ale zabralo celý rok. Podle Waye bylo hlavním cílem oprostit se od teatrálnosti 'The Black Parade' (desky, která obsahovala něco z okázalosti Pink Floyd a nechybělo v ní ani cameo Lizy Minelli) a "využít to nejlepší, co v sobě kapela má a vložit to do kratších songů ve stylu protopunku Stooges nebo MC5".
Správný směr jim ukázala písnička s názvem "Trans Am", čtyřminutová rocková skladba, která začíná slovy "I got a bulletproof heart (Mé srdce je neprůstřelné)". Onen nový směr je vášnivě roznícený ale melodický, MCR se tak vzdali veškerého hlučnějšího materiálu a pustili se do psaní nových písní - vznikla tak např. rychlá a oplzlá "Still Alive", hymna "The Only Hope For Me Is You" nebo chytlavá "Death Before Disco" (s refrénem "Everybody pay attention to me (Věnujte mi pozornost)"). Way: "Zkrátka jsme přijali rock'n'roll a to, odkud pocházíme. Naučili jsme se, jak být americkou rockovou kapelou."
Je říjnové odpoledne v LA a MCR album dopilovávají. Ještě zbývají tak dva měsíce práce: mixování, opatřit všechny songy jmény, stanovit jejich pořadí. Dnes Way pracuje na ústředním songu "Trans Am", tak procvičuje hlasivky, nasazuje si sluchátka a několikrát po sobě zpívá: "These pigs are after me, after you (Pronásledujou mě fízlové, jdou i po tobě)". Jeho projev je stylizovaný, připomíná jódlování. "Kolikrát začnu zpívat jako holka, to je pak něco," zubí se.
Way má dobrou náladu. A zásluhu na tom nemá jen fakt, že je deska téměř hotová. V roce 2007 se oženil s Lyn-Z a letos v květnu se jim narodila holčička Bandit. Frontman si vzal dva týdny volna, aby se do práce vrátil jako "zombie, nevyspalý a neoholený". Díky otcovství získal i novou perspektivu při psaní textů, v nichž se soustředil na témata jako beznaděj a smrt. "Nepsal jsem o tom, jaký to je být tátou, nepsal jsem ani pro mou holčičku. Je to deska pro člověka, jakým se stane, až jí bude 15. Kdyby se mi náhodou něco stalo..."


NOVÉ ALBUM JE MILOSTNÝM DOPISEM ROCK'N'ROLLU
zdroj: MTV.com, srpen 2009

"V souvislosti s našim čtvrtým albem se hodně mluvilo o punkových prvcích. Jednou jsem totiž řekl, že už to nebude tak pestrý, žádná kapela v průvodu, a lidi tak nějak začali předpokládat, že to bude punková deska. I když je pravda, že je to trochu agresivnější, já bych to ale spíš nazval oslavou rock'n'rollu. Myslím, že je to takovej milostnej dopis věnovaný rock'n'rollu. Tak nějak jsme se stali americkou rock'n'rollovou kapelou a jsme na to moc pyšní. A právě to touhle deskou oslavujeme. Žádná agenda, žádný poselství, jenom čistej rock'n'roll."
Wayova slova potvrzuje i fanouškovská nahrávka nového songu "Death Before Disco", který zazněl v pátek na show v losangeleském klubu The Roxy. Kapela navíc naverbovala producenta Brendana O'Briena - spolupracoval např. s Brucem Springsteenem, Pearl Jam nebo Mastodon - aby dohlížel při nahrávání. Gerard: "Jsme hrozně rádi, že můžeme s Brendanem pracovat. Je skvělej, strašně si to užíváme. Je to totální bomba. Mám pocit, že už budeme brzy hotoví. Teď zrovna trackujeme, ale název desky ještě nemáme, což je bláznivý - je to poprvé, co jsme tak daleko, aniž bychom znali jméno alba. Vlastně jsem z toho nadšenej, protože v tuhle chvíli můžeme použít cokoliv. Co se týče songů, jsem s nima hrozně spokojenej."
Podle Waye ještě není známo datum vydání, přesto dodává: "Myslím, že nic nezkazím, když řeknu, že deska vyjde v příštím roce". Nové album nebude koncepční, což je pro MCR nová zkušenost. "Vlastně je to osvobozující," tvrdí Way. "Píšu texty podle toho, kam mě navádí melodie, nemusím tam nic násilně šroubovat, aby to zapadalo do příběhu. Každá písnička má příběh svůj vlastní. Některý jsou přímočarý, ze života, něco, co se mi přihodilo, jiný jsou zase fikce, protože jsem se toho nechtěl vzdát. Na 'Three Cheers for Sweet Revenge' se mi líbilo, že i když to bylo album koncepční, s každým videem, každým singlem jsem brali lidi na cestu. To se nám s 'The Black Parade' nedařilo, s ní jsme se drželi té pevné vize až do konce. Tentokrát to ale bude pokaždé o něčem novým."


<-- zpět